Paradontóza (správně parodontitida) je chronické onemocnění závěsného aparátu zubu, které postihuje dásně, vazivová vlákna i kost, v níž jsou zuby ukotveny. Pokud se neléčí, může vést k viklání a postupné ztrátě zubů. Nejčastěji postihuje dospělé ve věku nad 35 let, ale objevuje se i u mladších osob.

Jak paradontóza vzniká

Základním spouštěčem je dlouhodobé hromadění zubního plaku. Ten obsahuje bakterie, které vyvolávají zánět dásní (gingivitidu). Pokud se plak neodstraňuje pravidelným čištěním, zánět se šíří hlouběji pod dásně, kde dochází k destrukci vaziva a kosti.

Rizikovými faktory jsou zejména:

• nedostatečná ústní hygiena
• kouření
• genetická predispozice
• cukrovka a další chronická onemocnění
• stres a oslabený imunitní systém

Jak poznat paradontózu

Typické příznaky se rozvíjejí postupně. Často si jich pacient dlouho nevšimne, protože nemoc nebolí v počáteční fázi. Mezi nejčastější projevy patří:

• krvácení dásní při čištění
• ústup dásní (odhalené krčky zubů)
• zápach z úst
• viklání zubů
• tvorba mezizubních mezer
• hnis nebo bolest při poklepu na zub (v pokročilé fázi)

Důležité je rozlišovat mezi zánětem dásní a parodontitidou. Zánět dásní je vratný – pokud se začne s hygienou včas. Parodontitida už znamená ztrátu vazivového a kostního aparátu a je nevratná, i když ji lze zastavit.

Diagnostika a léčba

Diagnózu stanovuje zubní lékař nebo parodontolog na základě klinického vyšetření (měření hloubky dásňových chobotů) a rentgenu. Čím dříve je nemoc odhalena, tím větší je šance na její stabilizaci.

Léčba zahrnuje:

• důkladnou hygienickou instruktáž a odstranění plaku
• odstranění zubního kamene a bakteriálních povlaků i pod dásněmi (hloubkové čištění)
• případně chirurgický zákrok pro vyčištění hlubších chobotů